Nejstarší písmo světa?

V této úvaze se tak trochu (ale skutečně jen trochu) vracím ke svému článku „Poselství z podzemí“ – byl rovněž tématem naší společnosti AHNENERBE. Dnes se budeme zabývat jedním z nejstarších a nejslavnějších hradů v Čechách. Jedná se o hrad Zvíkov. Ten byl založen ve 13. století českým králem Přemyslem Otakarem II. (král „železný a zlatý“) na soutoku řek Vltavy a Otavy. Hrad je dodnes dost zachová a hlavně je zachována jeho nejstarší část: tak zvaná Hlízová věž, které se odpradávna říká Markomanka. Ostatně se na první pohled liší od ostatních částí hradu. Jak její název napovídá, je i mnoho historiků přesvědčeno o tom, že ji dávno před založením hradu zbudoval germánský kmen Markomanů. Ti zde skutečně sídlili dávno před českými kmeny – po vytlačení Keltů. Jako první vyslovil tuto domněnku nečekaně sám slavný J. W. Goethe a dnes je všeobecně přijímána většinou badatelů. Sám hrad byl tedy postaven k věži až o mnoho století později. – Jiní odborníci jsou zase přesvědčeni, že věž vybudovali před germánskými kmeny právě Keltové: opírají se o doložený fakt, že na místě dnešního hradu bylo kdysi keltské oppidum.

Všechny tyto názory a dohady byly znovu oživeny poměrně nedávno. Věc byla totiž zkomplikována nálezem vyrytých znaků v žulových kvádrech věže Markomanky. Přesně řečeno, znaky byly zaregistrovány již dávno, ale nikdo je nebral v úvahu při hledání souvislostí se stářím stavby. Tyto vyryté znaky se nacházejí v jedenácti vrstvách kvádrů a silně připomínají runové písmo dosud neznámého druhu – připomeňme si, že runových abeced je známo několik typů. Ve starší literatuře se obyčejně tvrdilo, že vyryté znaky jsou pravděpodobně tak zvané kamenické značky. Ty se skutečně vyskytují občas na některých církevních či světských stavbách – a v různých dobách. Jenže znaky na Zvíkově (tedy na Markomance) jsou seřazeny do souvislých řad a hlavně: je jich celkem 36 různých typů. Připomíná to tedy velmi silně abecedu, v tomto případě runovou.

I tohle všechno by neznamenalo nic tak záhadného a pozoruhodného. Kdyby – ano, kdyby ony runové znaky nebyly naprosto přesně podobné jiným znakům, z jiného nálezu. Ten se uskutečnil ve Francii u malé vesničky Glozel, asi 20 km jižně od Vichy. Stalo se to v roce 1924 naprostou náhodou při zemědělských pracích. Byly tam tehdy nalezeny v zemi velmi zvláštní předměty. Kromě nožů, sekyr, amuletů, keramiky, výrobků z kostí, sošek a uren tam byly i hliněné tabulky – a bylo jich dost. Byly pokryty souvislým textem a ten tvořily znaky ZCELA IDENTICKÉ se znaky na Markomance (což tehdy ovšem nikdo nemohl tušit). Jen v jedné věci se oba nálezy liší: v Glozelu je znaků podstatně víc a také i víc druhů. Je tam celkem sto jedenáct různých znaků runového typu. Ovšem všech 36 znaků z Markomanky je v tomto souboru obsaženo. Vzhledem k tak vysokému počtu znaků v glozelském nálezu byla vyslovena domněnka, že se zřejmě asi nebude jednat jen o pouhou abecedu, ale že v textu jsou i prvky posvátného či magického charakteru – případně astronomické symboly nebo číslice. Rozhodující bylo, že již tedy určili archeologové staří glozelského nálezu na víc než deset tisíc let! – To stačilo, aby se rozpoutala pravá bouře mezi vědci. Většina z nich neunesla tento fakt, protože dokazoval omyly v mnoha oborech o nejstarších civilizacích používajících písmo. Tedy o kulturách v Egyptě a Mezopotámii. Většina archeologů tedy prostě prohlásila glozelský nález za podvrh a falzifikát (toto se praktikuje v „oficiální“ vědě dost často). Ovšem v 70. letech byly nalezené předměty podrobeny nové zkoušce, zvané termoluminiscence. Nezávisle na sobě je provedlo několik zahraničních vědeckých týmů. A výsledek? Zcela jednoznačný: stáří bylo stanoveno na 12.000 až 17.000 let! – S ohledem na totožnost znaků v Glozelu a na hradě Zvíkov je nutno tedy dovodit, že v uvedené době existovala na území Evropy vysoce rozvinutá civilizace, znalá písma – přibližně dvakrát starší, než dosud publikované a oficiálně „uznávané“ staré kultury. Ve svém článku „Tajemství podzemí“ pro společnost AHNENERBE jsem se tehdy zabýval ideou o vzniku a teritoriu prvních Árijců. Možná že objevy a souvislosti. o kterých pojednává tento článek, mohou dát další z možných řešení a další možnou alternativu. Samozřejmě: samotná věž na Zvíkově, zvaná Markomanka jistě není dědictvím a výtvorem oné dávné vyspělé kultury. Ovšem samotné kameny s runami mohly být (a zcela nepochybně byly) mnohem později použity ke stavbě. Je to celkem logické a takové případy byly jinde velmi často prokázány.

Na závěr jen docela malé připomenutí a dodatek. Před několika lety byl v ČT vysílán podobný pořad, jako ten o jihlavském podzemí. Skupina reportérů se tehdy vydala na některá místa, o kterých se traduje, že se tam dějí záhadné jevy. Jednalo se o několik hradů a jiných objektů. Byli i na Zvíkově, kde krom svědectví některých místních obyvatel (nebyla příliš přesvědčivá) nic podstatného nezjistili. Ovšem až do chvíle, kdy všichni pracovníci technického štábu opouštěli hradní prostory. Tehdy kdosi z nich zjistil, že „vypadl“ zdroj elektrické energie ze zařízení, které pochopitelně měli sebou. Následná kontrola pak zjistila naprostý a všeobecný výpadek u všech zdrojů (technici potvrdili, že zařízení i zdroje byly zcela nové). – V jiném pořadu asi o rok později bylo pak konstatováno něco podobného, co tvrdili mnozí senzibilové tenkrát v podzemních chodbách pod Jihlavou. Že totiž na některých místech existují jakési „tunely“ do jiného časoprostoru (byl uváděn právě i hrad Zvíkov). Uvádím tato tvrzení nikoli jako fakt, ale jen pro zajímavost. A snad také proto, že mnozí přední matematikové a fyzikové TEORETICKY takovou možnost připouštějí. Jistě stojí i za pozornost, že v době druhé světové války navštívilo hrad Zvíkov (ale i podzemí Jihlavy a jiná místa) několikrát mnoho známých mužů Velkoněmecké říše. Velmi časté byly hlavně návštěvy Reichsführera SS Heinricha Himmlera. To je opravdu všechno, co je (dosud) o celé věci známo. I tak je to jistě velmi inspirující a pozoruhodné. Naše zem, která byla celá dlouhá staletí středem Svaté říše římské a po krátkou, ale významnou dobu (1939/1945) i středem Velkoněmecké říše, se tak jeví i jako jakýsi střed novodobých poznatků a faktů mnohem širšího významu.

Advertisements

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: