Jen anekdota?

To jednou docela nedávno přišel k Bohu na nebesích jeden tibetský láma a povídá: „Milý Bože, já sice vyznávám Buddhu, ale Ty jsi jistě vševědoucí, řekni mi – kdy se můj domov zbaví čínských vetřelců a kdy budeme mít zase svůj stát?“

Bůh mu odpoví: „Nejdřív za padesát let, můj synu.“

A Tibeťan zapláče.

Přijde k Bohu Srb z Kosova a zeptá se: „Milý Bože, smiluj se a řekni mi po pravdě – kdy z mé země odejdou všichni, co tu nemají co dělat a kdy už přestane naše utrpení?“

Bůh mu odpoví: „Nejdřív za sto let, můj synu.“

A Srb zapláče.

Přijde k Bohu Čech a povídá: „Hele, Ty Bože – Ty víš všechno – řekni mi, ale férově, kdy už konečně u nás budou potrestáni všichni darebáci z doby bolševismu a kdy bude u moci vláda, která bude hájit české zájmy?“

A BŮH ZAPLÁČE.

Říká se, že vtipy a anekdoty se nemají „vysvětlovat“ – ostatně si myslím, že to není ani zapotřebí. Snad se jen trochu zamyslet nad oním anekdotickým sdělením. Zdánlivě jsou na tom ti Tibeťané a Srbové mnohem hůř než my. Proč? No prostě mírou jejich fyzického a morálního utrpení a tím, že se často jedná o holé životy. Ovšem na druhé straně: ti i oni SE NEVZDÁVAJÍ a zřejmě se nikdy nevzdají, BOJUJÍ a určitě nikdy nepřestanou. Samozřejmě jsem mohl uvést i jiné příklady z Evropy i ze světa.

U nás je „stupeň utrpení“ jaksi nižší, není tak drastický a zřejmý na první pohled. V něčem je ale náš daný stav mnohem horší: lidé ve své většině dávno rezignovali a na skutečný BOJ nemají ani pomyšlení.

Vidí, že jim vládne smečka prodejných handlířů a politických podvodníků, kteří usilují jen o své tučné sousto a o moc svých partají – a lidé mlčí. Vidí a na vlastní kůži cítí, že za svoji práci často nedostanou zaplacenou mzdu – a mlčí (ty bezzubé demonstrace nejsou přece žádným bojem). Vidí, že své úspory po vložení do peněžních ústavů se často ztrácejí záhadným a neobjasněným způsobem – a mlčí. Vidí, že když nedají úplatek, nic nepořídí, nic nevymohou, včetně akutních lékařských úkonů – a mlčí. Vidí, že my všichni, náš národ a stát, jsme vtahováni do špinavé hry „evropských struktur“ a amerických globálních zájmů – a mlčí. Vidí kolem sebe dokonale organizované zločinecké gangy, rekrutující se obyčejně z cizinců a přistěhovalců – a mlčí. Mohl bych jmenovat téměř nekonečně dlouho. Je to zbytečné, každý to ví a cítí. Děsí mne pomyšlení o pravdivosti tvrzení, že prý Češi si neumí sami vládnout a že je jim lhostejný osud jejich země ( napsal to kdysi jeden cizí historik). Vím, že to není pravda, vždyť si stačí jen otevřít jakoukoli aspoň trochu dobrou příručku dějepisu. Jistě, je to už dost dávno, ale kdysi tu bylo České království, které bylo centrální a mocensky důležitou součástí Svaté říše římské. A spolu s ní jsme se významně podíleli na osudu a dějinách Evropy – vojensky i kulturně.

Kdo z čtenářů je chemik či aspoň něco o chemii zná, tak jistě ví, co je to k a t a l y z á t o r . Je to „cosi“, co umožní, event. urychlí nějakou chemickou reakci. Snad se opravdu najde v Čechách nějaký politický a společenský katalyzátor, který by uvedl do chodu tu správnou reakci, to správné a potřebné dění a pohyb. Pro začátek by úplně stačilo „jen“ vyčistit naši zem od špíny – a od nežádoucích elementů. Teprve pak začít pracovat. Z „čistým stolem“. Jak říkám, pro začátek. Jde tedy jen o to, najít ten katalyzátor. O jednom bych věděl, má „chemickou značku“ či vzorec o třech písmenech: N S A. Zatím jeho „výroba“ vázne. Z a t í m. A tak je k dispozici katalyzátor N A. Osobně si myslím, že je velmi účinný, zvlášť když je dobře aktivován. Má jen jednu vadu – na zdárný průběh reakce je ho zatím stále málo. Z a t í m.

Já pevně věřím, že tenhle stav se ale brzy změní.

Aby nejen Bůh nemusel zaplakat, ale my všichni.

Advertisements

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: