Dehet a peří

V jedné známé humoristické knize amerického spisovatele Marka Twaina líčí autor jednoho podvodníka, který se vydával za předsedu spolku přísných abstinentů a horlil na veřejných shromážděních proti alkoholismu. Vybíral nemalé vstupné a měl se dobře. Do té doby, než se kázalo že má při sobě „placatici“, ze které se velmi často pořádně přihýbá. To se opravdu událo (a mnoho podobných případů ) na jihu Spojených států v polovině 19. století. Pro takové případy byl tenkrát jediný trest. Delikvent se polil dehtem a obalil peřím. Jistě jste o tomto druhu trestu slyšeli nebo četli. Mimochodem – byl to velice krutý trest. Dehet „nešel“ dolů, kůže nemohla dýchat a dotyčný zemřel za delší dobu dost drastickým způsobem. Popsaný případ z pera Marka Twaina je přesně ten, o kterém se říká že „káže vodu a pije víno“. – Proč to všechno uvádím? Naše nová ministryně školství je jak známo členkou a funkcionářkou ČSSD. Tato strana káže „rovné vzdělání pro všechny“ a je rovněž proti „elitářství“. Preferuje také zásadně státní školy. A vida – jak se ukázalo hned první den letošního školního roku, poslala paní ministryně svoji dcerušku do patrně nejdražší a nejelitnější soukromé školy příslušného typu, jaká vůbec u nás existuje: do francouzského lycea, kde školné obnáší cca 100.000 Kč ročně. Lze si jen představit, kolik normálně a poctivě pracujících lidí si takovou částku za rok ani nevydělá – natož aby za ni mohli poslat své dítě do podobné školy.

Myslím si, že Mark Twain by měl radost a vděčný námět pro další ze svých postav a postaviček. Nevím, jak by rozhodl o osudu téhle podvodnice – tehdy se na ženy hledělo shovívavěji ( a také se tenkrát ani nepletly do věcí, které jim nepříslušely). Já si osobně myslím, že nejhorším trestem by určitě bylo, kdyby Anička (tak se vznešená dceruška jmenuje) prostě jen chodila do té „normální“ školy, do jaké jsou nuceny chodit naše ostatní „obyčejné“ děti. Vzpomněl jsem si totiž na jeden kreslený vtip našeho známého karikaturisty: ve vládním voze jedou dva ministerští úředníci a na přechodu pro chodce zastaví – jde celý zástup malých dětí i s učitelkou. Ministerští úředníci se na děti zálibně podívají a ten jeden povídá tomu druhému:“Tak jsem zvědav, jestli se nám podaří udělat blbce i z té příští generace …“!

Bohužel se domnívám, že se jim to zřejmě podaří. Jsem už starší člověk, zažil jsem bolševické školství a dovedu si živě představit CO a KOLIK z jeho obsahu zůstalo zachováno – či jen účelově a nepodstatně přejmenováno. Jistě, něco zkazit a předělat nejde. Takové štěstí má ale třeba jen matematika nebo chemie. Ale Bůh pomoz dějepisu, vlastivědě a podobným předmětům …! Jak se ukazuje, vládnoucí špičky socdemácké tržní parlamentní demokracie mají naprosto stejnou mentalitu jako špičky v letech nejtvrdšího komunismu. Je to ostatně zákonité – oba režimy, oba systémy jsou jako siamská dvojčata se společným krevním oběhem. A VE SVÝCH DŮSLEDCÍCH k nerozeznání podobná, včetně arogantního chování svých čelných představitelů, pohrdání veřejným míněním a hlavně typickým elitářstvím. Elitářstvím postaveným ovšem „na hlavu“: výraz ELITA se původně používal pro SCHOPNÉ. Ne ale VŠECHNO SCHOPNÉ ………..

Kdysi za klasického kapitalismu to bylo velmi podobné. Tak zvaná „zlatá mládež“ studovala (často jako tzv. „věční studenti“) rovněž na drahých školách a následnou kariérou již dávno dopředu zajištěnou. A velkou módou bylo mimo jiné i posílat dívky „z lepších rodin“ do prestižních a drahých zahraničních penzionátů – ty nejdražší byly již tehdy švýcarské nebo francouzské….. Jak vidno, roky běží, ale svinstvo a darebáctví politických systému přetrvává a stagnuje. Změna v názvu je jen nepodstatný detail, bohužel často rozhodující pro stádní myšlení většiny občanů. Vyřešit takovou situaci by zřejmě šlo jen a jen jako kdysi na jihu USA: polít dehtem a obalit peřím. Ovšem zdaleka ne jen jednoho ministra, ministryni či ostatní právě vládnoucí politiky.

Domnívám se, že by na to nestačila veškerá produkce dehtu a všechny farmy s pernatou drůbeží….

Advertisements

Komentáře nejsou povoleny.

%d bloggers like this: